Blog pro tanečníky, choreografy, kritiky, pedagogy

26.3.2018, 13:41:24   |  Foto: Archiv SE.S.TA  |   Kategorie: Prostor, Vzdělávání, Zdroje inspirace
Prostor a cirkulace pro pedagožky

Prostor a cirkulace pro pedagožky

KLÍČOVÁ SLOVA:

Únorová taneční pedagogická dílna (seminář) Centra choreografického rozvoje Se.S.Ta. se věnovala Prostoru a cirkulaci v něm. Svedla dohromady začínající i zkušené učitelky tance ze Základních uměleckých škol i tanečnice a choreografky – aspirantky pedagogické praxe, s francouzskou tanečnicí a pedagožkou tance Sophie Billy, tanečnicí, choreografkou a pedagožkou Mirkou Eliášovou, architektkou Dorotou Kluskou a s koučkou – tedy se mnou samotnou. Mezioborovost a mnohost zkušeností a přístupů k tématu tak byly podhoubím společně strávených dnů. Hlavními tématy byly tanec, pedagogika, prostor, cirkulace. Prostor a cirkulace z hlediska tance a jeho výuky i z hlediska architektury a koučování.

 

Klademe si otázky

Seminář měl dva směry zájmu, formulované do dvou otázek: Co je prostor pro tanec a jak ho používat? Co je pedagogická činnost a jaké jsou její cíle?

V kruhu účastnic se však nejprve otevřel prostor pro zodpovězení dvou jiných, úvodních, otázek: Co je pro vás cirkulace? A co je pro vás pedagogika? (Vyjasňování toho, co je řečeno, se ostatně postupně stalo také dalším podstatným tématem semináře.)

Na téma cirkulace zaznělo: vír, koloběh, poudění energie v prostoru a její návrat zpět, komunikace vnitřního a vnějšího, plynutí, propojení, propojení v pohybu, nové začátky, proudění vzduchu v prostoru, prolnutí, pohyb v prostoru, vytváření tvarů, volné a svobodné proudění, nekonečné proudění, kruh a pohyb a média, pohyb lidí v prostoru, dýchání, proměna mezi plynutím, prostorem a lidmi, proměna na úrovni těla i mysli, oběh a proudění myšlenek a emocí v dialogu.

A na téma pedagogika se objevilo: vedení, směřování, poslání, učení, výchova, doprovázení k vlastnímu rozvoji („můžeme učit jen pozornost“), psychologie, sdílení zkušeností, získávání možností, setkávání s lidmi, učení něčemu a zároveň učení sama sebe, doprovázet, být přítomen, předat, otevření očí a myslí dětí i pedagoga, něco získat, vysvobození ze stereotypu, možnost sdílet, vzájemné rozšíření obzorů, výuka a vedení žáků s talentem, předávání znalostí a zkušeností, bezpečí, důvěra, objevování, změna, otázka po svobodě a autoritě a jejich hranicích. Ukázaly se různé přístupy pedagogů k otevírání samotného prostoru, prostoru pro tělo a prostoru tělem.

 

Architektura taneční lekce

Taneční praxi pak zahájila Sophie Billy. Sophie postupuje ve své lekci krok za krokem a staví ji jako architekturu svého druhu. Nastoluje různá témata. Například: Probuzení smyslového vnímání. Uvědomění si vlastního těla. Moment setkání dvou tanečnic v prostoru – k někomu se přiblížit a od někoho se oddálit. Dynamika. Energie. Pohyb. Prostor. K někomu jdeme a někoho zas opouštíme. Pozornost. Sophie klade otázky: Co se děje v těle, když někoho potkáme? Co se děje mezi hlavou a hrudníkem? Jak je pohled na druhého provázaný s pohybem těla? Setkávání s nábytkem rozestavěným v prostoru. Momenty rozhodnutí. Ohledávání osvětleného prostoru a imaginárního prostoru ve tmě – vytvoření dvou světů, osvětleného světa pro setkání s druhými a neznámého světa tmy, kde se setkávají se sebou. Procítit v těle, co se v těchto dvou světech děje. Představa zdí v prostoru – člověk svou imaginací vytváří architekturu. Momenty překvapení. Setkání s vnitřním prostorem. Setkání s druhým v prostoru. Jak nábytek ve vnějším prostoru ovlivňuji vnitřní prostor? Jak vnitřní prostor ovlivňují imaginární zdi? Přechody mezi dvěma imaginativními prostory. A Sophie zakončuje větou „najděte si konec“.

Sophiina lekce pohledem vnějšího pozorovatele: Nejprve otevírání společného prostoru. Jasné pokyny. Postupné opouštění řádu a přenos větší zodpovědnosti za to, co se v sále děje, na tanečnice - vede to k evidentnímu nárůstu jejich energie, tvořivosti a radosti z tance.

 

Skrze dech

Mirka Eliášová ve své lekci s účastnicemi semináře vychází od vnitřního prostoru těla a z něj postupuje do prostoru vnějšího. Začíná individuálním dechem, pak dechem ve dvojici. Naslouchají a objevují prostor druhého. „Vnímejte, co váš partner potřebuje. Podpořte ho v tom, co sám vytváří,“ říká Mirka. A zabývá se i tím, jak v tanci vytvářet pro druhého bezpečný prostor. Tanec se zavřenýma očima. Aktivovat vnitřní prostor. Cirkulovat v kruhu. Narušit kruh. Dech ve dvou – aktivace rytmu a časové složky. Prozkoumání vnějšího prostoru. Frázování. Ovlivňování času partnera ve dvou – vedení, následování.

Sophie další den dál rozvíjí vnímání prostoru a orientaci v prostoru se zavřenýma očima a když se ostatní pohybují kolem (zvuky, ruchy, cizí dech...). Orientace podle zvuku, světla, pohybu vzduchu, ozvěny... Sophie také dává pokyn: zaplňte prostor pohybem, pak vyprázdněte prostor zastavením; a naopak – vyprázděte prostor pohybem, pak ho zase zastavením zaplňte.

Dorota se věnuje tématu cirkulace v budově. Proudění lidí, vzduchu, vody, energií, světla, zvuku... Zarezonovalo téma dveří. „Vstup je brána mezi dvěma světy,“ vysvětluje Dorota. Dveře jsou hranice, oddělují svět uvnitř a vně. Budova má svůj střed (například schodiště) podobně jako ho má i tělo. Pak účastnice architekturu ohledávají vlastním tělem.

Po každé lekci vždy následuje otázka pro účastnice semináře: Jak by ony samy převedly, využily absolvovanou lekci do / ve výuky / ce dětí? Řeší se tedy pokaždé přenos do jejich individuální praxe.

 

Kde se rodí tanec a co je to kompozice?

V průběhu semináře se také objevuje a stále vrací otázka: Kde začíná tanec a kde se rodí? Kde je hranice mezi každodenním pohybem a tancem? Tanec je podle Sophie charakterizován prostorem, časem, kvalitou a vědomím.

Seminářem se jako červená nit vine i hledání akčních slov (pokynů, slov – sloves, která vybízejí ke konkrétní akci). Například: odtlačit, rozvinout, tlačit, skočit, projít, odvrátit se, škřábat, plazit se... Jsou to slova, která rozvíjejí imaginaci a vedou k akci, aktivitě. Slova, která jsou podložím dramaturgie.

Objevuje se téma kompozice a jejích různých forem. Každý uvádí svou definici: struktura, linie od někud někam, celkový obraz toho, co chci říct, pohled na celek, skladba, složení částí z celku, uchopení pohybu a prostoru v čase a podle určitých principů, vztah s něčím, vztahy mezi prvky, situačnosti, když všechno funguje dohromady.

 

Prostor komunikace

Prostor je ale také prostorem pro komunikaci. Pro setkání lidí a jejich vlastních světů, které se v něčem se shodují, ale v mnohém jsou většinou odlišné. Pro otevřené otázky. Pro myšlení. Pro cirkulaci myšlenek i emocí a také pro jejich interpretaci. Pro cirkulaci, tedy pro pohyb a oběh, pro proudění – versus cyklení v kruhu. Pro hledání možností. V takovém prostoru se otevírá dialog.

Na semináři hovoříme i o tom, jak jazykové prostředky, které využíváme, ovlivňují nás, ostatní a formují situaci. Tím jak myslíme a mluvíme vytváříme svůj svět a ovlivňujeme tím svět ostatních. Svůj svět sytíme smyslovými vjemy, myšlenkami, emocemi (podle Labana přesný pohyb provokuje emoci, pocit), filozofickými koncepty, jazykem... A podobně o svém světě vydáváme zprávu druhým. Při komunikaci je rozdíl, jak do světa druhé vstupujeme: můžeme se vlámat do světa druhého, zaklepat, rozkopnout dveře, pomalu vstoupit, nechat druhého, aby nám sám otevřel dveře... Otevírá se téma autoritativního či demokratického přístupu k lidem v pedagogice a osobního pedagogického stylu. Tématem je i hodnocení, kritika versus nehodnotící zpětná vazba a ocenění studentů či žáků. Účastnice oceňují, že mají možnost sdílet své otázky, zkušenosti, přístupy a vyslechnout to samé od druhých.

Nakonec se dostáváme i k různým známým pedagogickým přístupům, respektive školám. Sophie představila principy Montessori pedagogiky. A já jsem doporučila film Summerhill o demokratické škole (https://www.youtube.com/watch?v=vBjQAeJIa30, http://www.summerhillschool.co.uk/).

A co si účastnice odnesly? - Uvádějí, že: Inspiraci z prostoru. Inspiraci pro přípravu choreografie. Schopnost přesně pojmenovávat. Povědomí o nutnosti dát si cíl. Zaměření na imaginaci. Zjištění, že komunikace různých oborů posiluje taneční svět. Možnost výživně se učit a doplňovat se. Mnoho analogií. Povědomí o tom, že kvalita a přesnost pohybu zcitlivuje i mysl. Důvěru.

Partneři:

Další partneři a zajímavé odkazy:

Podmínky provozu blogu:

Nahoru
Korespondance

SE.S.TA provozuje festival
současného tance KoresponDance
SE.S.TA na Facebooku

SE.S.TA
na Facebooku
SE.S.TA na YouTube

SE.S.TA
na YouTube
MKČR  Hl. m. Praha

Celoroční činnost SE.S.TA je podporována Ministerstvem kultury ČR a celoročním grantem hl. m. Prahy ve výši 700 000 kč.